Rodná karta incidentu (RKI) - Metodiky KRIT

# Rodná karta incidentu (RKI) > [!abstract] Ve zkratce > **Co:** sdílený živý dokument s jedním aktuálním obrazem situace. **Pro koho:** všechny zapojené složky – IZS, policii, samosprávu, ministerstva. **Kdy:** od začátku incidentu až po jeho vyhodnocení. Rodná karta incidentu je **centrální koordinační nástroj** pro sledování a vyhodnocování krizových situací. Jde o sdílený živý dokument, do něhož zapojené složky chronologicky zapisují všechny informace, rozhodnutí a komunikační kroky při řešení konkrétního incidentu. Umožňuje, aby všichni aktéři pracovali se stejnými fakty ve stejný čas. --- ## K čemu RKI slouží RKI řeší jedno z nejčastějších míst, kde krizová komunikace selhává: různé složky státu mají různé informace a komunikují nesourodě. RKI proto sdílejí všechny zapojené instituce – tiskoví mluvčí ministerstev, policie, složky IZS i koordinační platforma. Každý, kdo má přístup, vidí aktuální stav situace, co bylo sděleno, kdo co rozhodl a kdy. Po skončení incidentu navíc poslouží jako hlavní podklad [[Vyhodnocení po incidentu|vyhodnocení]] – co fungovalo, co ne, kde vznikla zpoždění a kde se informace ztratily. --- ## Struktura RKI RKI typicky obsahuje: - **Základní fakta incidentu** – co, kdy, kde, rozsah, počet zasažených - **Chronologický log** – časová osa událostí s přesným časovým razítkem každého záznamu - **Komunikační kroky** – co bylo sděleno, komu, kdy a jakým kanálem - **Otevřené otázky** – co ještě nevíme a kdo to zjišťuje - **Odpovědnosti** – kdo je hlavní mluvčí, kdo koordinuje s IZS, kdo komunikuje s rodinami - **Mediální monitoring** – co se šíří a která tvrzení ve veřejné debatě převládají --- ## Jak RKI založit a vést - **Kdo zakládá:** koordinátor (jednotné kontaktní místo) při rozhodnutí o koordinovaném postupu – viz [[Systém včasného varování|Systém včasného varování]]. - **Forma:** sdílený online dokument s řízeným přístupem. Platformu volte tak, aby k ní měly přístup všechny zapojené instituce a aby zvládla souběžnou editaci. - **Přístup:** uděluje koordinátor jmenovitě; každý subjekt má určeného zapisovatele. Po skončení incidentu se přístup odebírá a dokument archivuje pro vyhodnocení. - **Zápisy:** každý záznam nese časové razítko a autora. Nic se nemaže – opravy se zapisují jako nový záznam. - **Citlivé údaje:** RKI není spisový materiál. Osobní údaje obětí a operativní informace do ní patří jen v rozsahu nezbytném pro komunikaci; řiďte se pokyny Policie ČR. --- ## RKI v praxi **RKI se osvědčila při řadě významných incidentů:** střelba na FF UK (2023), útok chladnou zbraní v OC Futurum v Hradci Králové (2026) a OÚ Chřibská, povodně 2024, požár průmyslové haly Pardubice (2026). Zpravidla ji sdílelo více než deset subjektů najednou (provozní zkušenost oddělení strategické komunikace MV ČR; při povodních 2024 šlo o desítky aktérů). Při požáru v Pardubicích sloužila jako zdroj pravdy ve chvíli, kdy se šířily nepodložené verze o pachateli a motivu dřív, než byla příčina potvrzena, a jako podklad pro koordinaci komunikačních tezí podle FOIPS. --- ## Vztah k dalším nástrojům RKI je koordinační infrastruktura – FOIPS je komunikační rámec pro každé jednotlivé sdílení. RKI říká, co víme a co jsme udělali; FOIPS říká, jak to sdělit veřejnosti. Oba nástroje se vzájemně doplňují a jsou součástí širšího systému akutní komunikace. --- ## Viz také - [[Rámec pro krizová sdělení (FOIPS)|FOIPS]] – detail, komunikační rámec pro sdílení - [[Principy koordinace|Principy koordinace]] – nadřazený rámec, organizační principy koordinace - [[Vyhodnocení po incidentu|Vyhodnocení po incidentu]] – pokračování, jak z RKI vytěžit ponaučení po odeznění události  --- *Poslední aktualizace: 18. srpna 2026*   *© KRIT – Institut pro krizovou komunikaci, 2026 · [www.krit.institute](https://www.krit.institute). Text je dostupný pod licencí CC BY 4.0 – používejte, šiřte a upravujte s uvedením zdroje.*